Zapomenutý valtický kostel - říjen/2012

09.01.2016 22:13

Každý, kdo zná alespoň částečně město Valtice, ví, že se zde nacházejí dva krásné barokní kostely – Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Augustina (konventní kostel). Málo lidí už ale ví, a to i z řad valtických občanů, že ve městě byl ještě jeden kostel. Ten byl zasvěcený sv. Archandělovi Michaelovi a stával v místech dnešní Františkánské zahrady.

 

Kostel sv. Archanděla Michaela je neoddělitelně spojen s historií františkánského kláštera a se samotným rodem Liechtensteinů. Budova františkánského kláštera stávala v místech bývalého minoritského kláštera u tzv. Vídeňské („hořejší“) brány. Budova konventu měla tvar neúplného obdélníku, kdežto kostel si, podle rytiny z roku 1740, zachoval vzhled tehdejších františkánských kostelů. Šlo o jednolodní půdorys s vnější opěrnou částí a typickým dlouhým presbyteriem. (S velkou pravděpodobností byla zachována raně gotická dispozice). Věž byla pouze jedna, v blízkosti vchodu do kostela.

 

Do kostela se chodilo tzv. „Svatými schody“, tj. ulička vedoucí z dnešní ulice Kopečné podél domu čp. 50. Němečtí občané ji nazývali „HeiligeStiegen“. Z uličky je dnes zachována dolní část, v blízkosti domu čp. 49 na ulici Kopečné.¹

 

Jak se můžeme dočíst v knize Valtice (1970), cituji: „Kostel měl pět oltářů. Hlavní oltář měl titul Michaela archanděla, jemuž byl tento kostel dedikován. Na evangelní straně zdobily kostel oltáře Panny Marie, Antonína Paduánského, na epištolní straně sv. Františka a sv. Kříže. 14. července 1714 byl ozdoben oltář sv. Kříže ostatky sv. Justa,² jenž byl také prohlášen za ochránce města. V roce 1734 byl kostel nadto doplněn sochami Judy Tadeáše a Jana Nepomuckého.³“Roku 1734 byl kostel vyzdoben i mistrovskými obrazy zejména italských malířů. Motivy obrazů představovaly: Boj Archanděla Michaela s luciferem, Klečící Antonín Paduánský před Jezulátkem, Klečící Dominicus před zdí, Zázraky sv. Františka, Kristus na kříži, Ecce homo (podle biblického podání Pilátův výrok o zmučení Krista), zobrazení Ježíše Krista s trnovou korunou, Mater Doloresa, Anděl strážný.

 

Tento článek nemá za úkol popsat celou historii františkánského kláštera ve Valticích. Přesto by bylo nemožné napsat jen rok, kdy byl kostel zbořen a neuvést příčiny. Původně byl u Vídeňské brány založen klášter minoritů (1286). Za husitských válek, kterým se nevyhnuly ani Valtice, byl konvent v roce 1426 silně poškozen. Jeho obnova proběhla v roce 1487, nikoli však minority ale františkány. Roku 1529 se Morava stala místem vpádu tureckých vojsk a klášter byl opět silně poškozen (roku 1541 dokonce opuštěn).⁴ Zásluhou knížete Jana Adama Ondřeje, který vládl v letech 1682 – 1712, byl klášter nejen opraven, ale i značně rozšířen. Byla postavena nová klášterní budova, která je zachována dodnes, tzv. Stará ředitelna. Přestože celý konvent přečkal patent Josefa II.,⁵ ubývalo nadále řádových mnichů a nebyla žádná naděje na získání nových členů.

        „30. září 1804 kněží a bratři po více jak 112ti-leté činnosti ve Valticích klášter navždy opustili. Klíče od brány kláštera převzal od pátera ISIDORA úředník krajského úřadu Mathias Mann a klíče od kostela valtický farář Schmötzer.
Na základě rozhodnutí krajského hejtmana Czecha v Korneuburgu byl klášter vydražen za 15 000 guldenů. Dražba se uskutečnila 9. července 1807 za účasti knížete zastoupeným inspektorem Františkem Haurem, dále pak Josef LIPP a Jakob Heinz z Vídně a občan z Valtic Michal Zichka. Ještě před dražbou byly ostatky sv. Justa slavnostním procesím přeneseny do farního kostela a obrazy přiděleny okolním farnostem, kromě obrazu sv. Františka, který si ponechal kníže pro svoji galerii výměnou za jiný obraz. Tímto aktem byl osud františkánského kláštera ve Valticích definitivně uzavřen.“⁶

 

Roku 1872, byla v budovách bývalého kláštera umístěna rolnická škola, která zde existuje dodnes jako Střední vinařská škola Valtice.        

Daniel Lyčka