Opět na Katzelsdorfu - prosinec/2010
Před pár lety jsem poprvé psal o Katzelsdorfském zámečku a hájence k němu přiléhající. Dnes se k tomuto tématu opět vracím, abych zámeček připomněl a doplnil nové informace.
Historie objektu (v datech)
Katzelsdorfský zámeček byl postaven za vlády knížete Jana I. z Liechtensteina (1805–1836). Plány zpracoval knížecí architekt Josef Kornhäusel v letech 1811–1817. Stavba byla dokončena až kolem roku 1819 architektem Franzem Engelem. Objekt se skládal ze dvou částí: z hájovny a loveckého zámečku. V literatuře ho můžeme najít i pod jinými názvy, např: Katzelsdorfský zámeček; hájenka; salet; myslivna a Kyclovka!
· V letech 1905–1907 za Jana II. z Liechtensteina byl objekt myslivny a zámečku opraven. Byly restaurovány reliéfy představující šlechtické znaky, amorety a různé stromy. Současně zde byly umístěny další dva reliéfy s loveckými motivy (lov na jelena a na divokého kance) pocházející z počátku 19. století, které byly umístěné na liechtensteinském zámku v rakouském Seebensteinu. Vytvořil je pravděpodobně některým ze žáků významného sochaře Josefa Kliebera.
Interiér zámečku
Hlavní místností zámečku byla rozsáhlá obdélníková síň uzavřená na západě zdí, která ji oddělovala od zmíněné myslivny a spojovala s „prvním“ dvorem úzkým průchodem. Před zdí se nacházelo šest sloupů, snad s reliéfní výzdobou. Na severu a jihu hlavní síň oddělovaly polokruhovité, rovněž sloupovím uzavřené prostory, které v podobě „apsid“ vybíhaly v exteriéru z hlavní budovy. Směrem na východ se nacházelo dvouřadové sloupoví, které spolu s dominantním schodištěm a obdélníkovým štítem tvořilo hlavní průčelí zámečku. Budova měla terasovitou střechu s pohledovými vazbami na Kolonádu, Valtice, Rendezvous, Belvedér a Katzelsdorf.
Z původních reliéfů, jež byly umístěny v částí zvané „Lovecká síň“, se zachoval pouze lov na divokého kance. Dlouho se nacházel na „Celňáku“. Sloužil zde jako dekorace na nově postavené kašně. Dnes se po zrestaurování opět nachází ve Valticích. Je vystaven na zámku – naproti zámecké kapli. Dnešní stav celého reliéfu se podstatně liší od obrázku na popisné cedulce (umístěné vedle tohoto „pomníku“). Postavám chybí obličeje a kus končetin. Část představující jednoho ze psů a druhý strom je v podstatě neidentifikovatelná. I přes to je to zatím jediný reliéf, který můžeme ještě dnes spatřit, ale doufám, že není jediný, který se dochoval.
· V roce 1945, po konfiskaci liechtensteinského majetku, přešel objekt do vlastnictví československého státu. Zámeček a hájenka (k němu přiléhající) byly opraveny a jako byt sloužily až do roku 1953.
· V roce 1953 se utváří „železná opona“. Celá pohraniční oblast musela být vylidněna. Stavba byla přeměněna v hospodářsky prospěšnou budovu, přesněji seník.
· V roce 1956 zámeček vyhořel. Není vyloučeno, že mohlo jít i o úmyslný požár. Od tohoto roku začíná objekt chátrat.
· Začátkem šedesátých let (přesněji roku 1963) jsou odstraněny (rozebrány) poslední zbytky zámečku. Tímto rokem se Katzelsdorfská myslivna zapisuje mezi zaniklé stavby Lednicko-valtického areálu.
Zánik stavby
Jde sice o smutné období historie zámečku, ale je to také doba, v níž zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Proto se k tomuto tématu znovu vracím, abych i ostatním občanům města Valtic připomněl okolnosti zničení této stavby.
1. K demolici došlo kvůli blízkosti zámečku ke státní hranici (cca 300 m – za železnou oponou).
V roce 1920 je Valticko připojené k Československé republice. Po vytvoření nové státní hranice je celé katastrální území připojeno k městu Valtice. Zámeček se ocitá v příliš velké blízkosti hraničního pásma, a to se mu stane v budoucnu osudné. Píše se rok 1953 a podél pohraničí vzniká „železná opona“, která má obyvatele ochránit před „západními imperialisty“. Větší část Katzelsdorfského lesa se nachází za oponou. Hajný musí hájenku opustit. Vojáci postupně celou stavbu mění v hospodářské stavení, které v roce 1956 vyhořelo.
Okolnosti nejsou známé.
Stavba, která byla po druhé světové válce poškozena, nově opravena a sloužila jako byt nového hajného, od roku 1956 nemilosrdně chátrá. Počátkem šedesátých let přestává stavba existovat. Poslední zbytky bývalého zámečku jsou „rozebrány“ v roce 1963. Za krátkou dobu, tj. 7 let (1956 – 1963), ze stavby, která sloužila jako hájenka i jako lovecký zámeček, zůstalo pár obvodových zdí a základy.
2. Druhým důvodem je zdroj stavebního materiálu.
Tato informace se v žádné literatuře neobjevuje, i když jde zřejmě o hlavní důvod demolice objektu. Důkazem jsou dva domy postavené ze získaného materiálu (ve Valticích na ulici Polní). Objekt zámečku a myslivny se nacházel, jak je uvedeno výše, na území, které patřilo československé armádě. Netýká se to jen území Valticka, ale v tehdejší době celého hraničního pásma sousedícího s Rakouskem a západním Německem. Ke všem objektům nacházejícím se v této oblasti měli přístup pouze vojáci, - příslušníci pohraniční stráže a lidé s povolením. Není se tedy proč divit, že bylo možné rozebrat i takovou historickou stavbu a postavit si rodinný dům, garáže atd., neboť zámky, zámečky, hrady připomínaly doby, v nichž „buržoazní – kapitalistická společnost vykořisťovala pracující lid“. Tento čin se stal víc jak před čtyřiceti lety, ale místo vypadá stále jako v den, kdy zámeček přestal existovat. Půdorys stavby se schodištěm je pod sutinami, které zarostly neprostupnými keři a břečťanem. Kolem dokola se nachází zbytky polámaných cihel, omítky a uhnilé trámy.
Co zůstalo do dnešních dnů?
Tímto tématem se zabýval můj druhý článek ve Valtickém zpravodaji (Valtický zpravodaj – červen 2009). Vracím se k němu i dnes a ve stručnosti vše připomenu.
Vinný sklep
Že se jednalo o vinný sklípek, dokazují vinařské předměty z výpovědi, o kterých mluvil jeden ze synů pana Kycla. Během války se údajně částečně zazdil a v době pobytu hajného sloužil k uskladnění potravin. Najdeme ho severozápadně od studně. V blízkosti sklepa stávala i jiná hospodářská stavení: chlévy pro kozy a prasata, kurník se slepicemi a malý dřevěný přístřešek. Opodál se nacházela stodola sloužící asi i jako seník.
Studna
Její hloubka je cca 7–15 m a je už zřejmě vyschlá, popřípadě zasypaná. Nachází se jižně od místa, kde celý objekt stával. V blízkosti se nalézala žumpa (zbytky cihlové výstavby jsou patrné do dnešních dnů)!
Ovocný sad
Navazoval na alej do Valtic, vysazenou kolem roku 1800. Nacházel se západně od celé stavby, v okolí vinného sklepa a hospodářských budov. Do dnešních dnů zůstalo pár hrušní a jedna višeň.
Reliéf
Námětem je Lov na divokého kance. (informace uvedené výše)
Základ stavby
Pod nánosem cihel a omítky se nachází celý zachovalý kamenný základ, sklep a vstupní schodiště.
Snažil jsem se připomenout a doplnit pár informací o této stavbě, která zanikla z důvodu „špatného stavu objektu“ a snahy zabránit přespání „protikomunistickým živlům narušujícím státní hranici“. Více informací, které se ve Valtickém zpravodaji objevily, ale i jiné zajímavé informace, fotky, mapy a další, naleznete na stránkách https://katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/.
Zdroje:
MUSIL, František - PLAČEK, Miroslav - ÚLOVEC, Jiří: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. Praha 2005. ISBN 80-7277-285-6.
Fotografie: z archivu autora a z archivu Památkového ústavu v Brně -reprofoto
Daniel Lyčka
