Mají sen, že Katzelsdorfský zámeček vstane z popela
Valtice - Z Katzelsdorfského zámečku nedaleko Valtic zbyly jen ruiny. Zaniklé lichtenštejnské památce se nyní možná otevírá šance na znovuvybudování. Utopie? Třeba ne. Nadšenci chtějí zbytky zámečku zachránit. Nejraději by hájovnu viděli znovu stát.
„Pokud by se objevil investor, který by chtěl hájenku znovu postavit, nebyli bychom proti. Naší snahou je alespoň torza zámečku ošetřit a zachovat,“ uvedl Karel Rakovský z Muzejního spolku Valtice. Právě tato skupina nadšenců debatu o zaniklém lichtenštejnském saletu ve Valticích znovu rozproudila.
Památku stihl v padesátých letech tragický osud. „Osudným se stala jeho poloha. Nacházel se asi dvě stě metrů od státní hranice s Rakouskem. V roce 1956 zámeček za záhadných okolností vyhořel. Následně ho komunisté zbourali,“ vyprávěl ve čtvrtek večer ve Valticích na přednášce muzejního spolku student mikulovského gymnázia Daniel Lyčka.
Na smutnou historii se snaží valtický spolek upozornit. Katzelsdorfský zámeček totiž upadl do zapomnění. O jeho existenci kupodivu mnohdy nevědí ani obyvatelé Valtic. „Nikdy jsem o tom neslyšela,“ krčila rameny například Lucie Střížová.
Zůstaly jen základy
Stavbu navrhl na počátku devatenáctého století knížecí architekt Josef Kornhäusel, autor Apollonova chrámu nebo Rybničního zámečku. Soubor budov sloužil jako hájenka s hospodářským zázemím.
V současné době jsou na místě původní stavby pouze základy. „Zjistili jsme, že je zámeček převedený do majetku Lesů České republiky. Může se tak stát, že i zbytek bude srovnaný se zemí a vysadí tam les,“ vyslovila obavy Lada Rakovská, která o památce přednášela společně s Lyčkou.
Tomu chtějí lidé z muzejního spolku zabránit. Zachovat půdorys zámečku a umístit zde upomínkovou ceduli. Myšlence je nakloněný i valtický starosta Pavel Trojan. „Osobně to podporuji. Rád bych to projednal i na zastupitelstvu,“ nechal se slyšet.
Odborné práce by ale podle Rakovského vyšly na milion korun. Přesto někteří vyslovili názor, že by nemuselo zůstat pouze u očištění a zakonzervování zbytků stavby.
„Třeba vyhlídková věž na tomto místě by byla pro Valtice něčím novým,“ mínil třeba ředitel valtické základní školy Michal Hyčka. Starosta je ale spíše proti. „Rozhleden máme v okolí celou řadu. Zůstal bych u snahy zachovat základy,“ řekl Trojan.
Zmizelých skvostů je mnohem víc
Břeclavsko – Nejen Katzelsdorfský zámeček. Lednicko-valtický areál přišel i o několik dalších architektonických skvostů. Podobný konec jako lichtenštejnskou hájenku, která dostala název po sousední rakouské vesnici, totiž potkal i další stavby.
Třeba na pravém břehu Zámecké Dyje stál kdysi Chrám slunce. V roce 1838 však musel ustoupit nově plánovanému skleníku. Z dalšího saletu zvaného Chrám múz se dochovaly pouze sochy múz. Ty dnes zdobí zámeček Tři Grácie nedaleko Lednice.
Na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem nechali Lichtenštejnové vystavět čtyři obelisky. Do dnešních dnů „přežil“ pouze jeden, a to za Lednicí směrem na Podivín. Dodnes si lidé mylně myslí, že jde o obelisk zvaný Facka. Ten však stával v polovině cesty z Lednice do Valtic nad Hlohovcem. Zřítil se po úderu blesku roku 1867.
V lednickém parku již neexistují ani Lázně. Stavba s dórskými sloupy se tyčila u dnešních kamenných schodů do malého Zámeckého rybníka.
Poblíž kaple svatého Huberta stál lichtenštejnský salet nazývaný Gloriet. Kruhová klasicisní stavba o průměru dvanácti metrů s dvanácti kamennými sloupy a lomenicovou střechou. Koncem padesátých let nechal stát unikátní stavbu zbourat. Zachovala se jen kamenná deska se schodištěm. Dnes je zasypaná a funguje jako geodetický trigonometrický bod.
V parku lednického zámku stával kdysi Čínský pavilon
Lednice – Zámecký park v Lednici zdobil v minulosti nejeden orientální salet. Jedním z nich byl i Čínský pavilon vybudovaný v roce 1795 podle návrhů Josefa Hardmutha. Šlo o první stavbu, která „překročila“ řeku Dyji na její levý břeh. Hardmuth pavilon koncipoval jako desetibokou dřevěnou stavbu. Zdobily ji ručně malované tapety z čínského pavilonu ve Versailles. Lichtenštejnové pavilon zrušili v roce 1891.
VERONIKA SCHALLENBERGEROVÁ