č. 3/2017 Perla Moravy z jiného pohledu
Že je Lednice nazývána Perlou Moravy, to dnes ví každý školák. A že Lednicko-valtický areál navštívil každý z nás alespoň jednou, je téměř jisté. S chutí jste jistě navštívili všechny slovutné stavby a cestou zprava obešli celý park. A představte si, že právě to je špatně! Začínat procházku je třeba prý ve směru hodinových ručiček, tedy směrem doleva, abychom neměli pohled na stavby zakrytý vzrostlými stromy. Správně nás o tom poučil pan Bc. Daniel Lyčka na naší přednášce. Tohoto mladého a vzdělaného muže jsme si pozvali na středu 8. února, aby nás seznámil s dnes již neexistujícími stavbami Lednicko- valtického areálu slovem i obrazy.
Majitelé panství, rod Lichtenstejnů vlastnili veliký kus požehnané krajiny, na němž postupně budovali, stavěli a přestavovali nejrůznější kamenné i dřevěné stavby podle návrhů knížecích architektů Josepha Hardtmutha, Jiřího Wingelmüllera, Josefa Jiřího Kornhäusela, Josefa Franze Engela a dalších. Většinu z nich dnes už nenajdeme, ale podle dobových obrazů a plánů lze dohledat, jak kdysi vypadal třeba Chrám múz z r. 1808 (dnes na jeho místě stojí Zámecký skleník) nebo Nové lázně z r. 1805 na břehu Růžového rybníka. Čínský pavilon byl vystavěn na Čínském ostrůvku r. 1795 pro šest čínských hedvábných tapet původem z Versailles. Loděnice, dřevěná stavba na uskladnění lodí a gondol na břehu rybníka u Opičího ostrova, zanikla až v r. 1941. Čínský dřevěný zvonkový most oproti tomu existuje dodnes. Ne tak Chrám Slunce z přírodního kamene, postavený ve středu bývalé klasicistní lednické zahrady Hvězdy, jenž zanikl s nástupem nového knížete kvůli změně pojetí lednického parku až po r. 1820. V Bořím lese stával pavilon Gloriett, nejstarší stavba z r. 1791, jenž byl stržen nebo sám spadl přibližně po 100 letech. Na konci 18. století začaly na lednickém panství vznikat módní monumenty, přičemž se ze čtyř Obelisků dochoval pouze nejstarší z nich z r. 1798, nesprávně nazývaný Facka. Pověstí vytvořený název totiž původně patřil jinému obelisku, zdemolovanému údajně zásahem blesku r. 1867. Pátý plánovaný monument již nebyl realizován. Zajímavou stavbou byl bezesporu též lovecký Katzelsdorfský zámeček na rakousko-moravské hranici se dvěma přiléhajícími křídly myslivny, ten v r. 1956 vyhořel. Z objektu zbyl dnes jen kamenný reliéf s motivem Lovu na divokého kance, umístěný na valtickém zámku. Lov na jelena, druhý reliéf, byl zničen a celý zámeček později rozebrán zaměstnanci státních lesů a vojskem pohraniční stráže. Materiál posloužil ke stavbě domů a garáží ve Valticích. Mezi zaniklé stavby dále patřila Holandská rybárna, Hlohovecká rybářská chýše a v lednickém parku zřejmě nikdy nerealizované Staré lázně. Naštěstí je možné ještě dnes obdivovat dost dalších vzácných objektů v Lednicko-valtickém areálu, jež se dochovaly, včetně nádherného zámku. Právem patří tyto památky k vůbec nejnavštěvovanějším v České republice.
Hodinka a půl přednášení, promítání obrázků a dotazů uběhla jako vítr a Danieli Lyčkovi za nic moc děkujeme. Hovořil zajímavě, jasně, věcně a se značným zaujetím pro téma, jak to máme všichni rádi. Důležité je, že jsme si takzvaně padli do oka a máme slíbené, že nás ochotně osobně provede Lednicko- valtickým areálem na našem výletě historiků. Už teď se na něj těšíme. Za KHVH Iva Štěpánková, kronikářka
