Historie
Katzelsdorfský zámeček byl součástí krajinné kompozice dnešního Lednicko-valtického areálu. Stavba vznikla za Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina a skládala se ze dvou částí – z hájovny a ze samotného neoklasicistního loveckého zámečku. Stavební práce probíhaly od 27. října 1817 do 19. prosince 1818, a to podle plánů knížecího stavebního ředitele a architekta Josepha Kornhäusela. Po jeho odchodu z knížecích služeb byla hotová stavba dne 22. dubna 1819 schválena dalším architektem Franzem Engelem.
V roce 1920 došlo k připojení Valticka k Československé republice a lovecký zámeček s myslivnou se nacházel nedaleko nově vytyčené státní hranice. Po II. světové válce se stal posledním hajným Michal Kycl, který zde pobýval i se svou rodinou do 10. září roku 1953. V tomto roce se začala totiž podél pohraničí budovat „železná opona“. Po odchodu hajného plnila stavba funkci hospodářského objektu, hlavně seníku. V roce 1956 objekt dokonce vyhořel a začal chátrat. Navíc již v roce 1955 valtická lesní správa zbořila mléčný sklep u myslivny, dne 23. června 1957 pak započali zaměstnanci státních lesů bourat samotnou hájenku. A počátkem 60. let minulého století začali vojáci Pohraniční stráže rozebírat již značně zdevastovaný lovecký zámeček. Ze získaného materiálu byly ve Valticích postaveny rodinné domy i garáže. Dlažba byla vytrhána, kamenná výzdoba většinou zničena. Reliéf Lovu na divokého kalydónského kance je dnes možné si prohlédnout na státním zámku ve Valticích. Již od 90. let minulého století se začaly objevovat ideje v souvislosti s obnovou této zaniklé stavby.
Dne 20. října 2018 pak byl ve Valticích založen Spolek pro obnovu Katzelsdorfského zámečku, z. s. Jeho cílem je revitalizace saletu a jeho okolí, čímž se opětovně doplní komponovaná krajina Lednicko-valtického areálu, jenž byla pro svou unikátnost zapsána v roce 1996 na seznam světového dědictví UNESCO. Práce započaly na konci měsíce března roku 2020 vykácením náletových dřevin a následným odvážením stavební suti a zeminy. Dne 10. července 2021 se Katzelsdorfský salet stal kulturní památkou ČR.
Katzelsdorfský zámeček byl součástí krajinné kompozice
dnešního Lednicko-valtického areálu. Stavba vznikla za Jana I.
Josefa knížete z Liechtensteina a skládala se ze dvou částí –
z hájovny a ze samotného neoklasicistního loveckého zámečku.
Stavební práce probíhaly od 27. října 1817 do 19. prosince
1818, a to podle plánů knížecího stavebního ředitele a architekta
Josepha Kornhäusela. Po jeho odchodu z knížecích služeb
byla hotová stavba dne 22. dubna 1819 schválena dalším
architektem Franzem Engelem.
V roce 1920 došlo k připojení Valticka k Československé republice
a lovecký zámeček s myslivnou se nacházel nedaleko
nově vytyčené státní hranice. Po II. světové válce se stal
posledním hajným Michal Kycl, který zde pobýval i se svou
rodinou do 10. září roku 1953. V tomto roce se začala totiž podél
pohraničí budovat „železná opona“. Po odchodu hajného
plnila stavba funkci hospodářského objektu, hlavně seníku.
V roce 1956 objekt dokonce vyhořel a začal chátrat. Navíc již
v roce 1955 valtická lesní správa zbořila mléčný sklep u myslivny,
dne 23. června 1957 pak započali zaměstnanci státních
lesů bourat samotnou hájenku. A počátkem 60. let minulého
Das Katzelsdorfer Schlössl war ein Teil der Landschaftskomposition,
das sowohl als Voluptuarbauwerk wie auch als Rastplatz für
Jagden unter Johann I. Josef, Fürst von Liechtenstein (1805–1836),
errichtet wurde. Das Gebäude bestand aus zwei Teilen – einem Jägerhaus
und einem neoklassizistischen Jagdschlössl. Die Bauarbeiten
fanden vom 27. Oktober 1817 bis zum 19. Dezember 1818 nach
Plänen des fürstlichen Baudirektors und Architekten Joseph Kornhäusel
statt. Nachdem Kornhäusel die fürstlichen Dienste verlassen
hatte, wurde es vom Architekten Franz Engel fertiggestellt und am
22. April 1819 der Kostenaufwand genehmigt.
1920 wurde Feldsberg [Valtice] der neu gegründeten Tschechoslowakischen
Republik angegliedert und das Jagdschlössl mit dem
Jägerhaus befand sich sodann in der Nähe der neu errichteten
Staatsgrenze. Nach dem 2. Weltkrieg bis zum 10. September 1953
wohnte hier der letzte Förster Michal Kycl mit seiner Familie. 1953
begann man entlang der Grenze mit der Errichtung des „Eisernen
Vorhangs“. Nachdem der Wildhüter ausgezogen war, verwandelten
die Soldaten das gesamte Gebäude nach und nach in ein
Wirtschaftsgebäude – genauer gesagt – in einen Heustadel. 1956
brannte das Gebäude sogar nieder. Das nach dem Zweiten Weltkrieg
beschädigte Gebäude, das wiederinstandgesetzt wurde und
dem neuen Jäger als Wohnung diente, verfiel 1956. Bereits 1955
hatte die Feldsberger Forstverwaltung den Keller in der Nähe des
Jagdschlössls abgetragen.
Trotz aller Warnungen und Hinweise wegen Beschädigung staatlichen
Eigentums begannen am 23. Juni 1957 Mitarbeiter der staatlichen
Forstverwaltung das Jägerhaus beim Katzelsdorfer Salettl
abzureißen. In den frühen 1960er Jahren erfolgte der Abbau des
bereits zerstörten Jagdschlössls durch Grenzschutzbeamte. Mit dem
abgetragenen Material wurden in Feldsberg Familienhäuser und
Garagen gebaut. Die Pflastersteine wurden herausgerissen und die
Steindekorationen großteils zerstört. Einzig das Relief der Eberjagd
ist erhalten geblieben und heute im staatlichen Schloss Feldsberg zu
besichtigen.
Bereits in den 1990er Jahren gab es erste Überlegungen, dieses nicht
mehr existierende Bauwerk wieder neu zu errichten. Am 20. Oktober
2018 wurde in Feldsberg der „Verein zur Erneuerung des Katzelsdorfer
Schlössls, e.V.“ gegründet. Ziel des Vereins ist es, das Schlössl zu
revitalisieren und damit auch die Landschaftskomposition des Eisgrub-
Feldsberg Areals wieder zu vervollständigen, welches aufgrund
seiner Einzigartigkeit 1996 in die Liste des UNESCO-Welterbes aufgenommen
wurde. Die Arbeiten am ehemaligen Salettl begannen Ende
März 2020 mit dem Fällen des Baumbewuchses und mit der schrittweisen
Entfernung von Schutt und Erde. Am 10. Juli 2021 hat das
tschechische Denkmalamt das Salettl als denkmalwürdig anerkannt.
století začali vojáci Pohraniční stráže rozebírat již značně
zdevastovaný lovecký zámeček.
Ze získaného materiálu byly ve Valticích postaveny rodinné
domy i garáže. Dlažba byla vytrhána, kamenná
výzdoba většinou zničena. Reliéf Lovu na divokého
kalydónského kance je dnes možné si prohlédnout na
státním zámku ve Valticích.
Již od 90. let minulého století se začaly objevovat ideje
v souvislosti s obnovou této zaniklé stavby. Dne 20. října
2018 pak byl ve Valticích založen Spolek pro obnovu
Katzelsdorfského zámečku, z. s. Jeho cílem je revitalizace
saletu a jeho okolí, čímž se opětovně doplní komponovaná
krajina Lednicko-valtického areálu, jenž byla
pro svou unikátnost zapsána v roce 1996 na seznam
světového dědictví UNESCO. Práce započaly na konci
měsíce března roku 2020 vykácením náletových dřevin
a následným odvážením stavební suti a zeminy. Dne
10. července 2021 se Katzelsdorfský salet stal kulturní
památkou ČR.
